Polemika s článkem - Globální oteplování

Před 3 dny vyšel na blogu článek s názvem "Globální oteplování – skutečně za něj může lidstvo?". Přestože faktický obsah hodnotím velice dobře, obsahuje článek několik nepřesností, které bych rád uvedl na pravou míru.

Země a Venuše

Co se ale dá označit za diskutérský faul, je snaha propagátorů ideologie oteplování, připisovat Zemi podobný osud, jaký postihl Venuši

Nejprve musím zmínit, že jsem se ještě nesetkal s tím, že by nějaký seriózní zastánce globálního oteplování tvrdil, že Zemi čeká podobný osud jako Venuši. To totiž ani nejde, Venuše je mimo "obyvatelnou zónu" našeho Slunce a tak bude její osud vždy jiný. Na počátku sluneční soustavy ovšem obě planety jak Země tak Venuše měly velice podobné složení atmosféry. Prvotní atmosféru, která se podobala například atmosféře plynných obrů (Jupiter, Saturn), brzy vystřídala atmosféra druhotná, způsobená vulkanismem a dopady těles. Ta byla bohatá na CO2 a N2 (více info). Problém Venuše byla přílišná blízkost Slunci a odpaření oceánů. Ty na Zemi totiž vázaly atmosférický CO2 a ukládaly jej do vápenatých sedimentů, na Venuši nebylo nic co by CO2 mohlo vázat a dostala se tak do spirály událostí, jenž vedla k současnému stavu, kdy teploty na povrchu 462°C což je mnohem více než u Merkuru, který od Slunce dostává 3,5x více energie než Venuše, přesto na rovníku, při přímém svitu Slunce dosahuje teplota jen 427°C (a v noci klesá na -173°C).

Venuše je vzdálena od Slunce jen tři čtvrtiny vzdálenosti Země. Dostává od něj proto 1,9 x více energie než naše vlastní planeta. Je tedy jen logické, že na jejím povrchu bude naměřena vyšší teplota než na Zemi.

U Venuše se ale nesmí zapomínat na tzv. Albedo efekt, který působí proti Skleníkovému efektu. Vysoká odrazivost, například oblaků, způsobuje, že se energie skrz atmosféru vůbec nedostane k povrchu a odrazí se zpět do vesmíru, aniž by planetu jakkoliv oteplila. Albedo efekt hrál velkou roli například při zalednění Země, kdy vznikající ledovce zvýšily odrazivost Země. Stejně tak aerosoly - průmyslové exhalace člověka v minulém století způsobilo přidané "chlazení" Země (více info). Albedo efekt Venuše je cca 2,7x větší než Země, z 1,9x většího příkonu od Slunce, které Venuše dostává si tak ponechá méně energie než Země. Bez skleníkového efektu by současné vysoké teploty nemohly na Venuší vůbec existovat a dokonce by tam byla větší zima než na Zemi!

Změna atmosférických koncentrací

Na Zemi není koncentrace CO2 neměnná, naopak, je to velice dynamická veličina, viz následující video, které ukazuje změny v koncentracích CO2 v průběhu roku. Zatímco se v zimě, při vegetačním klidu rostlin nad Evropou koncentrace CO2 navyšuje, během léta mizí.

Hodnocení videa je dost nepřesné, video totiž zvýrazňuje "rozdíly", nikoliv to, že se koncentrace CO2 objevuje a mizí. Pokud by CO2 z atmosféry zmizel, nemohly by v ní přežít rostliny. V přirozeném cyklu se bavíme o o tom, že se koncentrace mírně snižuje a pak zvyšuje. Data měřená stejnou metodikou ukazují jak velké jsou ty roční změny a jak výrazný je skutečný trend, příklad:

Zdroj.: https://celebrating200years.noaa.gov/datasets/mauna/image3b.html

Vliv Slunce

Není spíš pravděpodobnější, že i malé absolutní změny ve svítivosti Slunce – vyvolají enormní změny našeho klimatu?

Svítivost Slunce ale není neznámá proměnná, naopak je to velice dobře známý parametr, alespoň v posledních desetiletích. Změřit jak moc svítí ta velká žlutá koule na obloze je pro současnou astronomii poměrně jednoduchý úkol. Výkon Slunce se v cyklech mění do 0.15% mezi minimem a maximem. V posledním maximu byl ale výkon Slunce menší, Země by se tak měla spíše ochlazovat.

Zdroj.: http://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/BAMS-D-14-00265.1

Kosmické záření

Vliv má také vesmírné záření, které nepochází přímo ze Slunce, ale například z centra naší galaxie a reaguje s nejvyššími vrstvami atmosféry.

Vliv kosmického záření bych z globálního oteplování určitě vynechal. Jeho vliv na klima je totiž asi stejný, jako je vliv Saturna na to, jestli dnes dostaneme přidáno v práci (astrologové by se mnou pochopitelně nesouhlasili). Částice kosmického záření jsou sice vysoce energetické, ale samotné záření je extrémně řídké a celková energetická bilance je v poměru ke Slunci naprosto zanedbatelná.

Výzkum klimatu a co bychom měli dělat?

Měli bychom se věnovat spíš výzkumu toho, co se na planetě skutečně děje.

Právě že klimatologové jsou si tohoto už dávno vědomi a proto se Země velice pečlivě sleduje, jsou vypouštěny nové a nové sondy, které mají detailněji a lépe zmapovat, co se děje v klimatu. Výzkum v tomto ohledu ohledu jde skutečně kupředu a objevují se další a další studie. Jedna by mohla odpovědět i na otázku zda CO2 v atmosféře pochází z pálení fosilních paliv, nebo z přirozených zdrojů, pomocníkem jsou různé izotopy uhlíku viz.: Viníkem je pálení mrtvé hmoty.

Zároveň je potřeba rozlišovat co říkají klimatologové a co říkají politici. Klimatologové totiž jen popisují děj a sdělují výsledky svých modelů, netvrdí, že je to nezlomná pravda, pouze popisují současný stav svých vědomostí, klimatologové dospěli k určitému konsensu a pokračují ve výzkumu, který může tento konsensus zvrátit. Pak je potřeba oddělit politiky, kteří zbytečně straší a zveličují, někdy až ad absurdum a vnucují nám své nezlomné pravdy. No a v neposlední řadě budou pochopitelně existovat i ti, co se na té vlně budou chtít přiživit finančně.

Klimatologové také netvrdí, že by globální oteplování nějak ohrožovalo planetu a život na ní, skutečně, naše planeta procházela a bude procházet mnohem výraznějšími klimatickými změnami a katastrofami, které vedly ke zničení třeba až 90% všech druhů. Zemi určitě nic nehrozí a život se vždy nějak přizpůsobí. Obávaným následkem globálního oteplování je, jak rychle se přizpůsobí člověk. Klimatické pásma se vždy v historii přesouvaly o tisíce kilometrů, pouště, pralesy, savany, mírná pásma. Co je největší obava z globálního oteplování je to, že se tyto klimatická pásma budou posouvat mnohem rychleji, než kdykoliv předtím v historii lidstva. Tam kde jsou nyní zemědělci a sklízí úrodu může být za pár desítek let poušť a naopak, kde je nyní poušť může hodně pršet. Celkově se tedy nic nezmění, až na to, že se bude muset pár stovek miliónů, možná i miliard lidí přestěhovat jinam a volného místa na Zemi už moc nezbývá.

Jedním příkladem za všechny je Sýrie, tam se v poslední dekádě začaly vyskytovat sucha, která znemožnily zemědělství. Milióny (silně věřících) lidí ze Syrského venkova se přestěhovaly do měst, tam nakonec vznikla vzpoura proti vládě "městských" a následný konflikt poslal milióny lidí ze země pryč. No a tady vyvstává otázka, pokud přestěhování pár miliónů lidí způsobí takovou uprchlickou vlnu a konflikt, který paralyzuje svět, co se stane, když těch lidí nebudou miliony, ale miliardy? Pařížská dohoda nemá za cíl obrátit lidstvo zpět, ukončit těžbu a spalování fosilních paliv a poslat je zpět na stromy, pouze se snaží snížit jejich podíl a ten efekt zmírnit a i kdyby skutečně globální oteplování nebylo způsobené člověkem, není to nic, co by nás ochuzovalo, naopak vyplývá z toho i mnoho dalších výhod, viz. můj předešlý článek. Světoví vůdci si zcela jistě uvědomují, že globální oteplování nemusí být dílem člověka a pochopitelně čekají na další data od vědců, ale určitě nejsou hlupáci, kteří si nedokáží podklady nezávisle ověřit a lze například těžko očekávat, že by se např. Putin, nebo čínští komunisti, nechali zmanipulovat od západních ekoteroristů. Všichni si uvědomují vážnost situace a dle mého názoru je jejich reakce na potenciální ohrožení adekvátní.