Na zemi je život díky tomu, že naše plaenta je přesně umístěna. Naše planeta se otáčí na rovníku kolem své osyrychlostí 1 666km za hodinu. Kdyby se otáčela jen 150 km za hodinu, naše dny anoci by byly jedenáctkrát delší a horké slunce by spálilo za den všechnuvegetaci a zbytek by se stal obětí dlouhé mrazivé noci.

Slunce, zdroj všeho života na Zemi má povrchovouteplotu 6 000°C a naše planeta je od něho právě natolik vzdálena, aby nászahříval tento věčný žár, ale nespálil. Kdyby slunce vydávalo jen polovinusvého záření, mrzli bychom, a kdyby vydávalo o polovinu více, uhořeli bychom. Zemská osa je nakloněna o 23°, čímž získáme 4 roční doby.Kdyby nebyla takto nakloněná, výpary z oceánu by se pohybovaly na sever a jih,a vytvořily by nesmírné plochy ledu. Kdyby měsíc byl od nás vzdálen jen 100 000 km, mořskýpříliv by byl tak velký, že dvakrát denně by všechny světadíly byly úplně podvodou, která by spláchla i nejvyšší horu. Kdyby zemská kůra byla jen o tři metry silnější,nebylo by v ovzduší kyslíku, který by se spojil s jinými prvky na různé sloučeniny tvořící zemskou kůru, a nebylo by organického života. Kdyby moře bylo jen o několik metrů hlubší, pohltiloby všechen náš kyslík a kysličník uhličitý, a nemohly by existovat žádnérostliny. Nebo kdyby ovzduší bylo značně řidší, některé zmeteorů, kterých se denně spaluje v ovzduší miliony, by dopadly na různé částizemě a založily by zde oheň.

Na zemiexistuje životjenom proto, že země je velmi přesně umístěna ve vesmíru a tak umístěna není žádná planeta ve vesmíru. . Naše planeta se otáčí na rovníku kolem své osyrychlostí 1 666km za hodinu. Kdyby se otáčela jen 150 km za hodinu, naše dny anoci by byly jedenáctkrát delší a horké slunce by spálilo za den všechnuvegetaci a zbytek by se stal obětí dlouhé mrazivé noci. Slunce, zdroj všeho života na Zemi má povrchovouteplotu 6 000°C a naše planeta je od něho právě natolik vzdálena, aby nászahříval tento věčný žár, ale nespálil. Kdyby slunce vydávalo jen polovinusvého záření, mrzli bychom, a kdyby vydávalo o polovinu více, uhořeli bychom. Zemská osa je nakloněna o 23°, čímž získáme 4 roční doby.Kdyby nebyla takto nakloněná, výpary z oceánu by se pohybovaly na sever a jih,a vytvořily by nesmírné plochy ledu. Kdyby měsíc byl od nás vzdálen jen 100 000 km, mořskýpříliv by byl tak velký, že dvakrát denně by všechny světadíly byly úplně podvodou, která by spláchla i nejvyšší horu. Kdyby zemská kůra byla jen o tři metry silnější,nebylo by v ovzduší kyslíku, který by se spojil s jinými prvky na různésloučeniny tvořící zemskou kůru, a nebylo by organického života. Kdyby moře bylo jen o několik metrů hlubší, pohltiloby všechen náš kyslík a kysličník uhličitý, a nemohly by existovat žádnérostliny. Nebo kdyby ovzduší bylo značně řidší, některé zmeteorů, kterých se denně spaluje v ovzduší miliony, by dopadly na různé částizemě a založily by zde oheň.

Díky za blog i následné reakce.

To je asi polemika na můj blog.

- osudem Venuše straší zainteresovaní a klimatickou lobby placení docela často. Minimálně v německymluvících zemích. Za všechny uvedu profesora Lesche, německou obdobu pana Grygara, který poslední dobou rezignoval na roli, kterou měl v minulých desetiletích a přešel na propagaci oteplování. Když tohle řekne "Nr.1" propagace vědy, tak je to bohužel ještě daleko horší, než když to tvrdí běžný průměrný klimatolog.

- hezké, že vysvětlujete osud Venuše, to samé mám ovšem ve svém blogu. Nevidím důvod k nějaké polemice. Ohledně Merkuru - tam se atmosféra neudržela nejspíš jen díky silnému vlivu slunečního větru. S čím nesouhlasím nejen já, ale nejspíš také většina vědců: Venuše se samozřejmě nachází v zóně života, stejně jako Mars. Venuše je přesně na hranici, Mars ne.

- video samozřejmě ukazuje rozdíly, nikde jsem netvrdila, že koncentrace je v létě nulová - i tady mi to připadá jako polemika pro polemiku.

Váš hezký graf ukazuje kolísání koncentrace CO2, naměřená na Hawaji. Škoda, že je to jen "upravené", že tento graf neukazuje interval chyb měření. Proč tam není? Není to proto, že by to už nevypadalo tak jednoznačně? Jaké byly chyby měření v padesátých letech? Jistě nebyly menší než dnes. Co se týká kalibrace přístrojů, opravdu dobře kalibrovaná jsou měření až od 70. let - od doby, kdy se měří elektronikou. O tom ale nikdy popagátoři oteplování mluvit nebudou, protože by jim kdokoliv mohl namítnout, že takhle krátkodobé změny nejsou změnou klimatu ale prostě jen krátkodobými lokálními změnami, kde nejsou vyloučené také systematické chyby.

- ad výkon Slunce - to samé. To, co naměříme v průběhu několika let právem není změna klimatu. Slunce bylo v posledním století více aktivní a pokud se jeho aktivita v posledních letech snižuje, nemusí to znamenat, že se okamžitě absolutně sníží teplota na Zemi a CO2 v atmosféře. Spíš to pro mě vypadá, že je logické, že ta zvýšená sluneční aktivita vytahla dost CO2 z oceánů - a pokud tu skutečně máme navýšenou koncentraci CO2 (jsem ochotná to připustit, i když váš graf a podobné zmanipulované a upravené grafy podle mě nemají tu správnou výpovědní hodnotu), zpomaluje se teď následné ochlazování právě díky jemu.

Jestli je v tom skutečná změna klimatu, uvidíme ale ne v průběhu pár roků, dokonce ani v průběhu desetiletí ... na to si musíme ještě počkat.

- vliv kosmického záření jste nepochopil. Jeho vliv se nezakládá na hustotě energie.

- ad výzkum ... chtělo by to spíš zkoumat další, zatím opomíjené prvky systému. Ten je tak komplexní, že je opravdu velice nadnesené tvrdit, že dnes ho už celý známe. Vypouštěním balónů nebo měřením teploty to bohužel nevytrhnete.

Těší mě, že vás můj blog oslovil. Lidi by měli o těchhle věcech víc přemýšlet. I když jsem na opačném konci "spektra", je mi milejší ten, kdo se snaží oponovat, než ten, kdo jen papouškuje aktivistické řeči. Myslím, že se jen v oponentuře dají nalézt skryté chyby v uvažování.

Hodnocení grafu "Záznam koncentrace CO2, Mauna Loa. (NOAA)" mi přijde dost tendenční. Jako kdyby se přístroje a metodika měření po dobu 60 let neměnila. Jinak by se rozptyl měření musel měnit podle přístrojů a metodiky.

A dále, kraťoučký úsek měření 60 let ni neříká o klimatu.

Přístroje se mění a pokud měníte přístroj, ten nový se pochopitelně kalibruje. Jinak by asi žádná věda neměla jakýkoliv smysl :-)

Řekl bych, že zásadním problémem, kterého se v jinak chválihodné snaze o problému přemýšlet a diskutovat dopouštíte i vy, je, že se problematika klimatických změn prezentuje jako ideologie (píšete "ideologie oteplování")

Všichni víme, že se tento odborný problém ideologizuije, což lze činit s jakýmkoli vědeckým problémem, ale proto to ještě není ideologie.

Ke změně klimatu dochází, to je fakt. K zásadním zásahům člověka do životního prostředí také, to je také fakt. A pak je bezpočet teorií, které spojují různé lidské činnosti a různé klimatické a jiné změny.

Některé teorie jsou dobře obhajitelné, jiné poněkud "na vodě", ale všechny jsou nějak zneužitelné. Zneužívání teorií politiky je stejně špatné jako zapojování se nevzdělaných laiků do odborných diskusí. Jedna věc je však jistá, a totiž ta, že různorodý bezohledný přístup k životnímu prostředí, kterým je argumentováno globální oteplení, je bezesporu škodlivý a zůstane škodlivým, i kdyby na vlastní oteplení měl vliv menší, než se předpokládá. Jinými slovy to, co bylo přijato v Paříži je pozitivní, i kdyby to na globální oteplení nemělo vliv.